V říjnu 2021 jsme se s Terkou vydali na Balkán.
Neměli jsme žádný plán, ale cílem byla Albánie, a tak nějak jet kam nás vítr zavane.
Samozřejmě jsme mrkli na nějaké youtube videa a poptali se kamarádů na pár highlights.
Takže jsme si sbalili auto, nazuli odolnější gumy a vyrazili.
Na začátek bych chtěl poděkovat zastoupení ikamper pro ČR za zapůjčení stanu. https://i-kamper.cz
Ten nás tak bavil, že jsme si ho pár dní po dovolené koupili. I s dalšími doplňky, které jsme v Albánii neměli.
Jako hlavní benefit, vidím rychlé složení a rozložení, ale hlavně obrovský vnitřní prostor. Přestože jsme jen dva, menší stan bych nechtěl. Hlavně v zimě se extra místo hodí na bundy, boty, něco k jídlu atd. Pokud máte chuť, koukněte dole na video.
A tady je ještě video celého roadtripu.
A teď hurá na cestu. Pouštíme si na Spotify Brocast a jedem. Kluci, Tom a Adam, s jejich hosty nás doprovází skoro celou cestou. Kdo neznáte, doporučujeme. Hlavně konspirační díly s Honzou Paličkou.
DEN 1
Na cestování jsme měli cca 13 dní, a protože blog píšu zpětně, nepamatuju si úplně všechny podrobnosti. Přesto se budu snažit přidělit ke každému dni nějaké fotky.
Každopádně ještě při výjezdu z domu jsme nevěděli, jakým směrem pojedeme. Nakonec jsme se rozhodli jet přes Rakousko s tím, že nás něco napadne. Ještě večer jsme přijeli do Kranjske Gory ve Slovinsku a přespali v kempu, kde jsme již kdysi byli. Slovinsko je krásné a zajížďky vůbec nelitujeme.
DEN 2
Ráno jsme zlehka projeli okolí Julských alp, udělali pár fotek a záběrů. Potom jsme se vydali směr Chorvatsko. Jeli jsme docela nonstop až k Dubrovníku, nikde jinde jsme se neměli v plánu zdržovat, abychom měli více času na později.
Večer jsme přespali v malém kempu v sadu před Dubrovníkem, který jsme navštívili následující den. Bylo tam krásně teplo a sluníčku. To jsme ještě netušili, že je to poslední teplo na několik dalších dní.
DNY 3 & 4
Dubrovník tedy necháváme za sebou. Vyjíždíme směr Černá Hora přes Bosnu. Večer přijíždíme do národního parku Durmitor, kde kempujeme u jezera, kousek od města Žabljak.
Je fakt zima a prší. Tak si na večeři uděláme teplé jídlo a jdeme spát.
Ráno se budíme do lepšího počasí, ale pořád slušné kosy.
Vítají nás toulající se psi, kteří jsou hodní, takže vše je ok. Balíme stan a vydáváme se na průzkum okolí. Durmitor nás fakt uchvátil, na chvíli se nám dokonce otevřely krásné výhledy. No a volně žijící koně byli totální pecka.
Během dne projíždíme Durmitorem křížem krážem, zastavujeme na snídani-oběd ve skvělém kempu, ale rozhodujeme se, že chceme blíže k Albánii, a proto se zdžujeme tak hodinku. Dále pokračujem směrem do Podgorice, kterou pouze projíždíme. Hledáme místo na spaní. Nacházíme kemp asi 15km severně nad městem u parádní řeky.
Rozděláváme oheň a užíváme si večer.
DEN 5
Rano balíme stan a těšíme se do Albánie, nechceme jet spodem pres Podgorici, ale ješte si cestu natahujeme na sever.
Vjíždíme do Albánie na přechodu Veromosh - Guci, je to jen malá bouda a jsme tam jediné auto. Celník je v poho a asi po deseti minutách nás pouští za hranice.
Takže po několika dnech cesty jsme konečně v Albánii. Od kamarádů víme, že Theth je super, takže bychom tam dnes rádi přespali.
Nespěcháme a pomalu sjíždíme do města Koplik, kde si kupujeme Albánské simky v prvním v obchodě. Ten je mix trafiky, drogerie a elektra. Nákup trvá věky a simka je docela shit, který nemůže udělat hotspot na druhý telefon. Stojí sice jen 12 éček, ale pro jistotu kupujeme ještě jednu za stejnou cenu opodál ve Vodafonu, kterého jsem si na první pohled nevšiml.
Tam jde nákup hladce a Simka má později v horách i lepší signál a bez problémů chytá LTE. Takže máme oba Albánský signál. Tarif ve Vodafone je vhodný pro turisty s dostatečným počtem dat, tuším 10 GB.
Z Kopliku vyjíždíme na silnici SH21, na kterou jsem se těšil celou dobu. Bohužel silnice už je celá vyasfaltovaná, faktor dobrodružství je pryč.
Přesto jsou výhledy nádherné a dobytek na cestě je taky příjemné zpestření, které z Česka neznáme.
Nakonec před Thethem sjíždíme z asfaltové cesty vlevo a jedeme trošku bokem přes dřevěné mosty a řečištěm se vrátíme zpět do vesnice. Ta je však tak nějak celá zavřená a ponurá. Míjíme jeden nebo dva české obytňáky na parkovišti, ale moc je neřešíme.
Navíc se nám nechce kempovat na zabláceném parkovišti uprostřed vesnice. Proto projedeme Theth tam a zpět a vlastně tam ani nezůstáváme na žádný trek, ty si chceme nechat na jindy.
V mapě jsme našli vhodné místo na kepování, dál po šotolinové cestě směr Shkoder, která nás bude čekat následující den.