Zabalit batohy, stan, spacáky, karimatky, hrnec, vařič a jedem.
New Zealand čeká. V únoru sedáme na letadlo a mizíme na Zéland. Nedá se říct, že by to byl únik za za teplem, ale určitě za lepší náladou ve společnosti přírodou a novými zážitky. Terka jela na Zéland poprvé a já se těšil až ji vše ukážu a taky tam po 4 letech kouknu.
Tam letíme přes Soul a informace o Evropě ještě vzdálené Coroně nás nechávají v klidu, letiště v Soulu je takové klidné a prázdné, roušky nenosí skoro nikdo a Evropani vůbec ne. Ze Soulu mizíme rovnou do Aucklandu. Domů jsme měli jet stejně, ale to jsme vůbec nevěděli co nás ještě čeká. Nakonec jsme si museli letenky domů koupit znovu sami a nešťastně zvolená Vídeň přes Katar nám trošku zkomplikovala situaci. V kataru byli super vstřícní a přehodili nás na letadlo do Prahy. Takže jsme nemuseli na hranice s Českem v 6 ráno pěšky nebo na koloběžce, ale to předbíhám. Každopádně bych tímto rád poděkoval panu Therovi,https://www.novy-zeland.biz/ který s Terkou trpělivě řešil všechny naše trápení s letenkama. I když nám Korea Air ještě nic neproplatili i tak byl jeho přístup vstřícný a férový.
V Aucklandu jsme si jako prví věc půjčili auto. Autopůjčovnu Lucky Rentals doporučuju jen velice otrlým jedincům a nebo pankáčům.
Cena je super, ale klientský servis je pěkný mazec a kondice auto je různá. A to, že se vám auto pokazí se můžete vsadit. My si od nich auto půjčili s tím, že si za ušetřené peníze víc užijeme vše ostatní. Rozdíl byl v desetitisících za necelých 30 dní. Naše auto stálo okolo 600kč na den i s pojistkou a auto od Avis atd stály okolo 2500-3000kč za den. Nakonec se nám to celkem vyplatilo a auto ujelo 7000km bez vážné poruchy na to že jsme ho přebírali a mělo najeto 295000km slušný výkon. Brzdy sice moc nebrzdily. Volat točil při brždění do příkopy, auto nešlo pořádně odemknout ani zamknout, ale tak nějak jsme se s tím sžili. Naši kamarádi takové štěstí neměli a auto se jim samo vybíjelo takže startovací kabely byly při každém setkáni nutnost. Nakonec vždycky když zastavili odpojovali baterku.
No ale to jsem se nějak zbytečně rozepsal. Tak pojďte kouknout na fotky.
Na prvních fotkách je jen cesta z domu do AKL nějaké fotky Mongolaska a Jižní Korei z okýnka. Bašta v letadle atd. Raději bych si dal rohlík s Majkou :)
Z Aucklandu jsme hned první den jeli na Coromandel a Hot Water beach. Večer jsme přespali v kempu a zašli si na pláž. Pohoda prostě idální start. Terka měla Jetlag jako prase tak s ní nebyla moc řeč. Druhý den jsme se zašli podívat na Cathedral Cove a jeli do Taurangy za kamarádama Ivošem a Zuzkou. Ani jsem si je nestihl vyfotit z toho jak rád jsem je viděl.
Z Taurangy jsme hned ráno vyjeli do Rotorua. Města s výraznou geotermální činností a také centra Maorské kultury. Na fotkách je Redwood forest, který se mi moc lábil a také vesnice Whakarevareva. Na forkách níž je ještě Wai - O - Tapu.
Tongariro,
když jsem Tongariro crossing přešel poprvé tak jsem si řekl, že už znova nepotřebuju a šup. O 7 let později jsem šel znova. Protože byl trek den nebo dva zavřený kvůli špatnému počasí tak jsme šli docela v davu lidi. Taky nám dost lilo a neviděli jsme nic. Myslím, že Terka ho přešla v rekordním čase a já došel asi hodinu po ní :D romantická procházka.
Druhý den jsme měli štěstí a viděli všechny sopky z cesty takže pohoda. Příště bych šel asi zase třeba už bych konečně viděl jak to tam vypadá.
Wai-O-tapu
bacha na věc pokud chcete vidět Gejzír tak jen v 10.15 každý den jinak nic.
Z Tongarira jsme chtěli jet směr Wellington ale udělali jsme to nejlepší rozhodnutí.
Vzali jsme to přes Forgotten world highway směrem na západní pobřeží k sopce Taranaki.
Taranaki byl náš úplně nečekaný highlight celého výletu a rozhodně severního ostrova. Opět se potvrdilo to, že je nejlepčí čekat brát to co příjde a těšit se na neočekávané. Řekli jsme si, že než abychom spali někde v kempu zajdeme si na nějakou hezkou chatu. Hlavně když je tak hezké počasí. No náhodně jsme podle DOC a instragramu našli Syme Hut. Koupili lístky a šli. Nebyl to úplně snadný výstup. Nahoře bylo hodně volného štěrku a příkrý svah.
Ale odměna byla mega. Na chatě jsme byli sami dva západ i východ slunce byl epický jako nikdy. Tohle nám fakt vyšlo.
Z Tarankai už jsme svištěli do Wellingtonu dokoupili zásoby kafe dali si PHO BO a jeli na jih. Ferry jsme si koupili Bluebridge. Daji se vychytat fajn slevy nebo kajuta se sprchou za 30NZD a to se celkem hodí hlavně na noční plavbu. My měli hezké počasí tak jsme ji nevyužili, ale koupenou jsme ji měli už asi měsíc dopředu.
To je konec Severu a dál můžete kouknout na Jih tady.
