Jak jsme neviděli Benátky, Řím ani Florencii.
V červu 2021 jsme měli 10 dní volna, které jsme se rozhodli využít k průzkumu Itálie. Plán byl zajet do Benátek, které podle zvěstí měly být prázdné. Dále do Florencie a možná Říma.
Spoiler alert: Ani jedno z výše uvedených měst jsme nakonec nenavštívili. Za to jsme viděli spoustu jiných fantastických míst.
Plán byl spát v autě v naší narychlo spíchnuté vestavbě, která je super.
Nyní už používáme stan na střeše, ale ten jsme v červnu nevlastnili. Vše nám vyšlo skvěle. Opravdu jsme spali jen v autě a počasí bylo super.
DEN 1.
Balíme auto a vyrážíme na cestu.
Cílem jsou Benátky, do těch přijíždíme k večeru. Domlouváme se, že se nám jede dobře a nechceme kempit někde okolo města.
Dáváme si tedy jen první pizzu na rohu a jedeme dál s tím, že se tady podíváme po cestě zpátky nebo jindy.
Naši kamarádi Vláďa s Markét jsou někde u Neapole a napadlo nás, že se k nim na pár dní připojíme. Opouštíme tedy Benátky a vydáváme se na dalších 650 km do města Sabaudia.
DEN 2.
Po celodenní cestě a asi 1500km ujetých z domů dojíždíme nad ránem na pláž u města Latina. Tady se potkáváme s Vláďou a Čendou (jasně, Čenda je holka, jmenuje se Markéta, ale nikdo jí tak neříká).
Samozřejmě po cestě není čas na velké zevlování a hned se vydáváme na průzkum. Procházíme městem - dáváme si kafe a croissant - tak jako celý zbytek výletu.
Poté jedeme dál do měst Terracina. Tam si zase dáváme kafe a jedeme na vyhlídku.
Odpoledne se přesunujeme do Parco Regionale del Taburno, kde chceme přespat. Nocleh hledáme každou noc podle aplikace Park4night. Spíše než blízkost kempu k naší poloze nás zajímá, jestli je místo hezké a nevadí nám jet třeba 100 nebo 200km navíc.
Nacházíme pár hezkých kempovacích míst. Nakonec zůstáváme v zatáčce s výhledem u cesty v horách.
Za celou noc projede snad jedno auto a je to super.
DEN 3.
Hned po snídani vyrážíme dál. Čenda má v plánu jet minimálně do Amalfi. To pro nás zní jako dobrý plán.
Projíždíme stádem ovcí. Zastavujeme se v malém městečku jménem Montemiletto, kde obdivujeme první "Klub sedičů" tak od této chvíle říkáme hloučkům chlápků, kteří posedávají, kecají a jen tak líně srkají své espresso.
Během celého výletu se vyhledávání "klubu sedičů" stává naší největší zábavou. Terka je nadšená z ledové perlivé vody z automatu na ulici - frizzante ledově svěží za pár drobných.
Jedeme dál, čeká nás cesta do Amalfi.
To se ukazuje jako moc hezké město. Jehož hlavním symbolem jsou citróny, které vidíte úplně všude. Je asi 40 stupňu. Během výšlapu do horních pater města, Terka Vláďa i Čenda nadávají, že je jim vedro.
Já si z nich dělám srandu a říkám, že mi vedro není.
Takže máme další zábavu po zbytek výletu, kdy tihle tři nonstop prudí, že je jim vedro a ja říkám, že je mi skvěle. Amalfi bylo moc hezké a trávíme tam většinu dne. Dali jsme si ten nejlepší italský oběd ever, kde nám borec i zpíval, bylo to supr. Platíme asi 30 euro za parkování - to se mi zdá celkem pálka, ale nedá se nic dělat. Na večer ještě jedeme do města Salerno, kde kupujeme zeleninu a pohladíme si Čivavy v pelíšku na chodníku.
Další domluva je jednoduchá - ještě se posunujeme trochu směr jih s tím, že si najdeme nocleh na pláži. Jedeme až pozdě do večera, projíždíme totálni vrcholové prémie. Mám pocit, že se nám auto musí převrátit dozadu, jak jsou některé kopce prudké.
Přijíždíme pod vesnici Pisciotta, kde trošku tápeme. Nakonec nacházíme, co jsme si přáli a kempíme na pláži. Vláďa zapaluje dýmku. Svítí hvězdy a je to fakt pohoda.
Začíná nám docházet, že Sicílii, kam jsme rozhodně nechtěli jet, se asi nevyhneme. A najedeme dalši 2-3tisíce kiláku navíc.
DEN 4.
Ráno na pláži je famózní, ale nemáme čas zbytečně zahálet. Terka si zacvičila jógu. Čenda objala Vláďu a jede se dál.
Čeká nas Pisciotta, kde narážíme na fantastický klub sedičů na schodech přímo v centru vesnice. Takže klasika - kafe a čumíme na ně. Ještě se projdeme po městě a vyfotíme koťata.
S Terkou nevíme kam dál. Už nemáme moc dní a Sicílie je daleko. Já chci vidět nějaký chrám nebo starou pevnost v horách, ke které vede jen prašná cesta. Vydáváme se tam.
Vláďa s Markét jedou dál na jih směr Sicílie. S tím, že se tam buď potkáme anebo ne.
Při hledání odbočujeme na náhodnou cestu a jen tak jezdíme po horách. Nakonec dokonale zabloudíme a jedeme úplně do háje.
Padá rozhodnutí, že nám je s kámošema fajn a zkusíme teda Sicílii, i když budeme pořád v autě. Nevíme, jak funguje trajekt ani jestli nás na něj vezmou. Prostě jedem a zkusíme to.
Po pár hodinách jsme ve městě Villa San Giovanni. Lístek na trajekt se kupuje v bráně na dálnici. Rovnou vjíždíme na trajekt, který za chvíli jede. Náhoda jako blázen. Na lodi si kupujeme první Cannoli.
Místo na spaní nacházíme pozdě večer na parkovišti v horách nad městem Messina. Všude je tisíce moskytů. Ohořelý flek na zemi od auta, co tam určitě jěště nedávno stálo, nás lehoulince rozladí. Nezbývá nám než sebrat odvahu a jít spát. Na Sicílii je mnohem větší vedro.
DEN 5.
Ráno je parkoviště mnohem lepší než v noci, posunujeme se o pár set metrů dál a nacházíme skvělou vyhlídku. Kdybychom to věděli, spíme tady.
Plán je daný, prý jedeme do města Milazzo. Což je úplně zbytečné a škaredé město. Těším se až od tama vypadneme.
Další cíl jsou horské městečka a jízda přes poctivé italské vrcholovky. Vláďa už se vidí, jak se do jednoho z nich stěhuje. Konkrétně jde o Novara di Sicilia. Městečko je poměrně vybydlené - jdeme se projít do vrchních částí a všem kromě mě je vedro.
Dál pokračujeme do města Taormina. Tady mega zmokneme, ale poprvé vidíme Etnu. Je to jasné. Jedeme na další vrcholovky a na Etnu, pod kterou chceme spát.
DEN 6.
Noc pod Etnou byla úžasná a ráno je ještě lepší. Jdeme na malou procházku po menších sopkách.
Výlet na Etnu by byl na dlouho a všem ostatním kromě mě je vedro už od sedmi ráno, takže jedeme dále. Cílem je město Syracuse.
Půjčujeme si s Terkou elektrokoloběžku, která prohlídku města významně urychluje. Čenda s náma nadšení z koloběžky nesdílí. Bohužel pro ni, nemá jinou šanci a nasedá na koloběžku za řidiče Vláďu. Valíme to po dlažebních kostkách skrz historické uličky až k historickým památkám a řeckému divadlu. Prohlídka je vcelku nekonečná, ale moc hezká. Až na to, že musím poslouchat, jak je všem vedro. Pokud ještě někdy pojedu po italských památkách, kupuju si elektrokoloběžku.
Po opuštění Syracuse se přemisťujeme do městečka Noto. To je asi nejhezčí město ze všech historických památek, které jsme navštívili, fakt cool hezké místo.
Večer dost bojujeme s nalezením vhodného spotu na spaní. Nakonec kempíme u jezerea Lago di Santa Rosalina. Tím, jak celé dny něco děláme, dojíždíme do kempu zase za tmy a je to opět strašidelné.
DEN 7.
Ráno se probouzíme ve vyschlém řečišti. Kolem nás bučí krávy. Balíme se a jedeme dál na západ.
Cílem je místo, zvané jako Stais of the Turks. Bílá skála trčíci z moře, která na instagramu vypadá asi sto milionkrát líp než doopravdy. Chvíli se koupeme v moři, zevlíme a tak.
Poté pokračujeme na historické památky do města Agrigento, všichni zase prudí, že je vedro. Myslím, že není ani 40 stupňů.
Musím říct, že Agrigento docela předčilo mé očekávání. Fakt moc hezké místo.
Kempujeme v horách nad městem Bivona.
DEN 8.
Poslední den na Sicílii.
Nevíme, jak pojedeme domů, ale napadá nás, že bude nejlepší jet přes noc z Palerma trajektem do Neapole.
Cenově to výjde okolo 100 - 150e bez kajuty. Tedy asi jako nafta. Super je, že si můžeme přes noc zdřímnout a být rano v Neapoli fresh. Cílem je tedy Palermo.
Ovšem první zastávka dne je ve vesnici Corleone. Tu nesmíme minout, je to poměrně ponuré místo s menším náměstím. Chvíli tam zevlíme a jedeme dál směr Palermo. Zbytek dne trávíme na pláží asi 50km od města.
Večer se loučíme s Láďou a Markét - ty čeká ještě týden na Sicílii, ale my už musíme domů.
Sedáme na loď a v 6 ráno se probouzíme v Neapoli.
DEN 9.
Poslední den jsme měli fakt nabitý. Po 6.30 ráno vyjíždíme z Ferry a musíme bombit na sever. Hrozně jsme se zasekali a zítra musíme být doma.
Míjíme Řím. Tady musíme zajet jindy. Nakonec podlehneme vůni Toskánska a zastavujeme ve vesnici Orvieto - ta je super - porchetta v housce chutná skvěle. Poté v termálech Bagni san Filippo - ty jsou taky super. Na doporučení Čendy dáváme i Siennu a San Gimignano - to je parádní malé městečko, kde si dáváme večeří.
Protože jsme po 500km a několika zastávkách KO. Kempujeme za městem u cesty. S tím, že zítra domu už fakt dojedeme.
DEN 10.
Noc u cesty nebyla nic moc. Na to, že jsme byli bokem, byl kolem celkem provoz a nespalo se nám dobře, ale jsme rádi, že je zase hezky a těšíme se na cestu. Terka v shopu nakupuje zásoby oliváče, zeleniny a italských dobrot pro celý regiment. Míjíme Florencii i Benátky, které byly našim plánem - třeba jindy. Kousek cesty mezi Itálií a Rakouskem si zpestřujeme po okrskách v horách a piknikem. To je fakt superní zakončení výletu.
Okolo 11 večer přijíždíme domů.
Byl to mega trip autem.
Teď, když se zpětně dívám na mapu, tak si říkám, že nám někdy fakt hrabe a jezdíme strašné štreky za krátký čas. Ale to je prostě můj styl. Trošku chaos. Očekávat neočekávané a nedělat si starosti s tím, že si najedeme nějaké kilometry navíc.
Díky a čau.
Márty
